Živé ploty - 2.díl

V minulém díle povídání o živých plotech jsme si řekli něco o výběru rostlin na živý plot. Dnes se podíváme na přípravu půdy pro vysazování živého plotu a povíme si něco o řezu.

V minulém díle povídání o živých plotech jsme si řekli něco o výběru rostlin na živý plot. Dnes se podíváme na přípravu půdy pro vysazování živého plotu a povíme si něco o řezu.

Účel živých plotů

Původním účelem živých plotů byla v historii ochrana obydlí před vniknutím zvěře a nepovolaných osob na pozemek. Sloužily k tomu zejména trnité keře. Dalším účelem živého plotu byla ochrana před nepříznivými vlivy klimatu - především proti mrazivými větry. Na pozemku se díky plotu pak daly pěstovat teplomilnější druhy rostlin, jako například některé druhy léčivek.

Až později v renesanci a baroku byly živé ploty používány k oddělování jednotlivých samostatných celků zahrad v okolí šlechtických vil a zámků.

Rokové divadlo v městské části zahrad v Darmstadtu

Darmstadt - rokové divadlo v městské zahradě s tvarovanými živými stěnami z habru obecného (Carpinus betulus)

Schwetzingen - barokní zahrada se zástěnou z habru obecného

Schwetzingen - barokní zámecká zahrada s tvarovanými živými ploty z tisu (Taxus baccata)

Letchworth - anglické zahradní město poblíž Londýna

Letchworth - anglické zahradní město poblíž Londýna - tvarované živé ploty různé výšky nenásilně oddělují soukromé pozemky rodinných dvojdomů od ulice

Příprava půdy a vysazování živých plotů

V ideálním případě by měl příkop přesahovat plánovanou šířku živého plotu asi o 20 cm. Velmi důležité je zvolit správné stanoviště a následně druh rostliny. Zejména je důležité znát světelné podmínky daného místa a podle toho volit rostliny do živého plotu.

Podle kvality naší zahradní půdy volíme složení výsadbového substrátu, kterým připravený příkop naplníme. Na lehkých až středně těžkých půdách lehce nakypříme dno příkopu a přimícháme kvalitní kompost. Pokud vysazujeme zásadomilné rostliny (většina tůjí) je dobré přimíchat do půdy nějaké zásadité hnojivo. U kyselomilných (např. cypřišky) naopak. Na těžkých půdách můžeme přidat do půdy směs písku, rašeliny nebo chlévské mrvy.

Výsadbu provádíme brzy na jaře, po rozmrznutí půdy nebo na podzim, po opadu listů. Balové nebo kontejnerované rostliny lze vysazovat i v průběhu léta.

Podle plánované výšky živého plotu použijeme k výsadbě druhy, které jsou pro danou výšku vhodné. Rostlinky nesmíme před výsadbou nikdy nechat přeschnout. Vysazované balové nebo kontejnerované rostliny necháme nasáknout před výsadbou vodou.

Vysázené rostliny přihrneme a přišlápneme. Pokud je zahradní půda dobrá, nemusíme rigol kopat a sázíme rovnou do ní. Po provedení výsadby rostliny vydatně zalijeme. Listnaté dřeviny zakrátíme na 1/3 původní délky. U stálezelených dřevin můžeme po výsadbě snížit výpar překrytím rostlin geotextilií. Pravidelným střihem je živý plot nucen nasazovat nové větve a tím ztrácí živiny. Proto je dobré pravidelně (alespoň 1x ročně) dodat plotu živiny ve formě přihnojení.

Řez živých plotů

Volba vhodného řezu velmi záleží na intenzitě růstu zvoleného druhu nebo kultivaru rostliny. Živý plot, který má za účel oddělit vlastní pozemek nebo jednotlivé prostory v zahradě, by měl být hustý a stříhaný do pravidelného tvaru. 

Při tvarování by měla platit zásada, že živý plot má být nahoře o něco užší než dole. Nezáleží přitom na tom, zda je vrchol plotu oblý nebo plochý. Důvody pro to jsou dva. 1) při užší vrchní části plotu se nám k nejspodnějším listům plotu dostane více světla a spodní část plotu pak nemá tolik tendenci opadat a 2) v zimě se na vrchní části plotu udrží méně sněhu a plot pak nemá tendenci se tolik vyklánět a rozpadat. Tyto dvě zásady je dobré dodržovat hlavně u světlomilných jehličnatých dřevin, např. modřín opadavý (Larix decidua), smrk obecný (Picea abies) nebo zerav západní (Thuja occidentalis), ale také u světlomilných listnatých keřů. Stínomilné rostliny jako například tis červený (Taxus baccata) nebo habr obecný (Carpinus betulus) umožňují i pěstování vysokých živých plotů se svislým řezem.

Keře, které mají velké pevné listy, např. bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerassus), je vhodné stříhat ručními zahradními nůžkami. Ostatní keře s drobnějšími lístky je možné stříhat jak ručními tak elektrickými nůžkami. Při střihu horní linie nám může pomoci natažený provázek, rozložená folie v okolí pod živým plotem zase zjednoduší odstranění odstřihnutých větví a listů. 

Co se týká vhodné doby pro řez živého plotu, není zcela jednotný názor. Během doby se ale ustálilo několik poznatků. Na podzim nebo během zimního období lze stříhat jen chladu odolné dřeviny. Citlivější druhy dřevin jako je např. ptačí zob vejčitý (Ligustrum ovalifolium) nebo zimostráz obecný (Buxus sempervirens), je dobré řezat až na jaře. Jehličnaté stálezelené dřeviny jako jsou tůje(Thuja sp.), cypřišky (Chamaecyparis sp.), modříny (Larix sp.) je nejvhodnější tvarovat řezem na konci června nebo začátku července.

Pro hustotu živého plotu je důležité ho stříhat pravidelně (minimálně jednou ročně). Pokud bychom chtěli docílit lepšího výsledku je možné ho stříhat ještě v průběhu léta.

Letní řez živého plotu

Letní řez je dobré provádět u rychle rostoucích živých plotů (habr, ptačí zob). Letní řez lze provádět ve dvou etapách. Začátkem července ukončují listnaté i jehličnaté dřeviny tvorbu ročních přírůstků. První řez lze tedy provést koncem června. Druhý pak následuje v průběhu srpna. Pozdější řez už není vhodný, protože novější přírůstky by mohly v zimě umrznout. Pokud chceme hustou strukturu, je nutné podpořit větvení keřů pomocí pravidelného zakracování výhonů. U listnatých keřů je nutné v prvních dvou letech zastřihávat střední a postranní výhony na polovinu. U jehličnanu je tomu jinak, tam necháme jehličnan vyrůst do požadované výšky a až poté výšku udržujeme. Strany lehce zakracovat můžeme, podpoříme tím větvení.

Zdroj: PŠENIČKA, František a Matouš JEBAVÝ. Ploty a živé ploty. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Profi. ISBN 978-80-247-3662-4. str.54-70 

Živé ploty - 2.díl - 1187788 -

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek   ( Fotky můžete vložit po odeslání příspěvku. )
opiště kód
antispam
     Více informací

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace