V článku se dozvíte jak postupovat při výběru živého plotu.
Základním kritériem při výběru živého plotu je, chceme – li živý plot listnatý nebo jehličnatý. Hlavním rozdílem mezi těmito možnostmi jsou různé nároky na údržbu.
Zvolíme – li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu. Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou. Z opadavých listnatých dřevin se nejčastěji na živé ploty používají habry (rod Carpinus), buky (rod Fagus) a ptačí zob (rod Ligustrum).
Živý plot z buxusu - hodí se na nižší ploty Buxus (zimostráz) Bobkovišeň lékařská Ptačí zob žlutý (Aureum)
V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme. Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus). Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja. Existují dva základní druhy thují – thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata). Z těchto základních druhů byly vyšlechtěny mnohé kultivary, které svým růstem i vzhledem přesně splňují požadavky pro živé ploty. Nejoblíbenějšími kultivary jsou Thuja occidentalis “Smaragd“ (tůje západní “Smaragd“), Thuja occidentalis “Brabant“ (tůje západní “Brabant“), Thuja plicata “Martin“ (tůje obrovská “Martin“) a některé další méně běžné kultivary např. Thuja plicata “Gerderland“ (thuje obrovská “Gerderland“), Thuja occidentalis “Holmstrup“ (thuje východní “Holmstrup“), Thuja occidentalis “Malonyana“ (thuje východní “Malonyana“) a mnohé další. Všechny zmíněné kultivary thují se výborně hodí pro živé ploty. Liší se hlavně vzhledem, popřípadě rychlostí růstu. Dalšími zástupci jehličnatých dřevin, které lze použít na živý plot jsou cypřišky. Vzhledem k tomu, že cypřišky patří do stejné čeledě jako thuje (čeleď Cupresaceae – cypřišovité), mají podobné nároky i růst. Nejvíce rozšířeným zástupcem je cypřišek lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) resp. jeho kultivary - cypřišek lawsonův “Columnaris“ (Chamaecyparis lawsoniana “Columnaris“) a cypřišek lawsonův “Ivonne“ (Chamaecyparis lawsoniana “Ivonne“). Poslední možností pro výběr z jehličnatých dřevin jsou zástupci tisů a jejich kultivary – tis červený (Taxus baccata), tis prostřední “Hillii“ (Taxus media “Hillii“) a tis prostřední “Hixisii“ (Taxus media “Hixisii“). Nevýhodou tisů je jejich pomalejší růst, který má za následek i vyšší pořizovací cenu.
Tůje Smaragd Tůje Brabant Tůje Brabant Cypřišek Lawsonův
Tis červený Tis červený Cypřišek Ivonne Tůje Smaragd
Ještě než vyrazíme nakupovat rostliny, je nutné vědět, kolik jich budeme potřebovat. Počet rostlin, který budeme potřebovat, určuje několik základních faktorů :
a) Délka budoucího živého plotu
b) Rozestup mezi jednotlivými rostlinami
c) Rychlost růstu zvolených rostlin
d) Velikost a šířka vysazovaných rostlin
Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat. Ideální rozestupy mezi rostlinami v živém plotu pro jednotlivé druhy a průměrné roční výškové přírůstky udává následující tabulka.
Název | Klady | Zápory | Rozestup | Opadavost |
Smaragd |
nejčastější, krásně smaragdově zelená barva, kompaktní hustá stěna |
o něco dražší než např. Brabant | 40-50-60 cm | Stálezelený |
Brabant | druhá nejčastější verze živých plotů, rostou rychleji než většina, rychleji uzavře stěnu | nejsou tak kompaktní, musí se o to více stříhat | 50-70 cm | Stálezelený |
Columnaris | jiná barva než klasická zelená, až do stříbro-modra | 50-70 cm | Stálezelený | |
Ivonne | pokud mají dostatek slunce mají sklon zabarvovat se do žluta (hlavně konečky jehlic) | 50-70 cm | Stálezelený | |
Buxus | velmi hustý | pomalu rostoucí, spíše do nižších okrasných plotů | 30 cm | Stálezelený |
Tis | nenáročný, slunce i stín | pomaleji roste (15-20 cm/rok) | 50 cm | Stálezelený |
Bobkovišeň | listnatý stálezelený živý plot, kvetoucí | zabere více místa do šíře (až 1,5m) | 50-60 cm | Stálezelený |
Habr | neprůhledný listnatý živý plot | 30 cm | Přes zimu žluté/hnědé listy | |
Buk | lesklejší listy než habr, na velmi vysoké ploty | náročnější na půdu než habr, opadavý | 30 cm | opadavý |
Ptačí zob | různě barevné druhy, nižšía rychle houstnoucí, odolný, nenáročný, rychle roste | 30 cm | opadavý | |
Dřišťál | pichlavý, neprostupný | pichlavý | 30-40 cm | podle druhu |
V dalším díle o živých plotech si řekneme něco o účelu živých plotů, přípravě půdy a o řezu.